Obliba podlahových krytin se mění
Sandra Franerová 11. 04. 2019
Obliba podlahových krytin se mění
Stejně jako se mění vkus lidí na módu a názory na politiku, tak se přerovnávají i priority na výběr podlahové krytiny. To po čem se nejradši procházíme, se mění posledních pětadvacet let. Kdysi dávno v daleké minulosti si naši předci vystačili s hliněnou podlahou. Poté se začala vylívat betonem, aby se zajistil aspoň nějaký komfort bydlení. Pak přišla éra koberců a parket.
Parketové vlysy byly luxusním zbožím, tak je tomu u dřevěných podlah dodnes. Masivní prvky se pokládaly vedle sebe po celé ploše místnosti a poté se opatřily povrchovou úpravou proti mechanickému poškození. Bez toho by se velmi rychle znehodnotila. Např. dnes velmi oblíbený paletový nábytek by ji velmi uškodil.
Změna nastala před čtvrt stoletím
Dalo by se říci, že první vlaštovka změn přiletěla v 90. letech. Na trhu se objevily vrstvené podlahy. Převážně ty ze dřeva upozadily i do té doby velmi oblíbené již zmíněné parkety. Mohla za to povrchová úprava vytvořená již z výroby. Snadněji a rychleji se pokládali a byly odolnější. Ty úplně první se lepily k podkladu. Pak přišel trend plovoucích podlah. Lepidlo se nanášelo do perodrážky a podlaha skutečně klouzala a plavala po podkladu.
Vývoj se však nenechal zabrzdit ani v tomto odvětví. Vše jde kupředu a vždy je co zlepšovat. Proto výrobci přišli se zámkovým spojem. Ty vše zjednodušily, ještě více zrychlily a spoje mnohem lépe držely.
Obliba podlah se však netýkal jen zpracování a materiálu. Ale i barevnost krytiny. Dnes již málo lidí nadšeně výská nad červenými tóny třešně či jatoby. I přesto, že krásně ladí třeba s šedou či krémovou sedací soupravou anebo s bílým nábytkem. Když se před více než deseti lety objevil tento šik odstín na trhu, zájem o něj strmě stoupal kupředu. Po třech letech však hluboce propadl a nízkou příčku ve statistice si drží pořád. Na druhou stranu vzrostla obliba tmavších odstínů, především ořechů.
Vyvíjí se i dubové dekory. Výrobci mohou dub tónovat prakticky do jakéhokoliv odstínu na přání zákazníka. Velmi oblíbené jsou také bělené a šedé barvy. Díky tomu je dub velmi žádaný a tvoří 90% veškerého prodeje. To však zapříčiňuje, že dochází materiál. Strom dubu nevyroste za rok.
Na velikosti a vzhledu záleží
Další oblastí, která v průběhu několika let zaznamenala změnu, je obliba jedné, dvou či tří lamel. Třílamelová podlaha je nejlevnější. Jednolamelová zase nejestetičtější. Krásně potrhuje velké prostory obývacích pokojů. Jídelen a chodeb. Místnosti v domech se zvětšují a vícelamelové krytina zkrátka nevypadá dobře. Ruku v ruce jde i cena.
Dřevěné podlahy se donedávna pouze lakovaly. Dřevo krásně vynikne i pod olejem, ale v lidech nevzbuzoval moc důvěry. Ekologický trend způsobu života pomohl olej prosadit do mnoha domácností. A lesk podlah vystřídal přirozený mat. Autenticita je důležitá.
Jednotlivá prkna se i povrchově upravují. Kartáčování odstraňuje velmi jemné vlákna, a tím vynikne kresba dřeva. Ruční škrábání jde ještě o něco více do hloubky. Používá se i katrování, k vytváření příčných zářezů do dřeva a vyrábí se „V“ drážky. Vše z uvedených úprav podtrhuje přirozený vzhled dřeva, jeho rustikální vzezření. Boom byl již před šesti lety. Trh je již přesycen rustikálem a pomalu se vrací k čistším vzhledům. Méně suků a barevná stálost. To dnes zákazníci ocení mnohem víc.
Každý kdo už aspoň jednou vybíral podlahu nebo se zajímal o její cenu, zjistil a ví, že dřevěné podlahy jsou finančně náročné k pořízení. Naštěstí, tak jako u všeho, i zde existují levnější napodobeniny.
Levnější varianty
Laminát, vinyl a linoleum. Tyto tři slova si zapamatujte. Všechny tři typy umí věrně napodobit vzhled dřeva a kamene. Reliéfní gravírování nebo synchronní struktura, nepravidelné rozmístění suků a prasklin, už pouze dokreslují vzhled jednotlivého prvku podlahy. Vinyl byl v minulosti chybně označován jako lino či linoleum. Ale to je zavádějící. Lino je přírodního původu a vinyl se vyrábí z PVC. Dříve dodáváno v ohybných rolích, nyní na kvalitnějších zdravějších tvrzených dílcích. Neobsahují tolik změkčovadel.
V posledních dvou letech se na základě poptávky vyrojili ekologické podlahy. Složení je prosté – ricinový olej a sádra. Bez přídavků, změkčovadel a plastifikátorů. Jejich povrch je dokonale uzavřen a neulpívá na nich špína. Navíc je lze v případě potřeby jednoduše odhodit do komunálního odpadu. Neuvolňují se z něj žádné látky a jsou vyrobeny s přírodních materiálů. Tyto ekologické podlahy se budou v podlahovém průmyslu objevovat čím dál tím víc.
Jakou podlahu si zvolíte, je čistě na vás. Vždy by však měla ladit se zbytkem interiéru. Tmavší tóny působí tepleji, na světlejších není vidět každé smítko. Rozhodující je i cena. Ale to si musí spočítat každý sám.